Velbloud dvouhrbý

velbloud-dvouhrby

Velbloud dvouhrbý (Drabař)

Camelus bactrianus / Bactrial camel

Třída: savci     Řád: sudokopytníci     Čeleď: velbloudovití

Naše velbloudice

Naše velbloudice se jmenuje Ája a byla jednou z prvních obyvatel novější části zoo. Na začátku jsme se pokusili ji naučit vozit lidi (učí se to baťohem), ale i přes odbornou pomoc se nám to nepodařilo. Sice nikoho nepovozí, ale je hodná a má ráda společnost. Párkrát měla pánskou společnost, ale zatím se nezadařilo a Ája ještě neměla mláďata. Nyní bydlí s poníkem Cipískem a vychází spolu skvěle. Plánujeme výstavbu nových výběhů, stávající ohrada patří k nejstarším v zoo.

Adopce: Ája nyní nemá adoptivního rodiče ani sponzora. Chcete-li přispět na její nové bydlení, napište nám na info(a)zoopark-zajezd.cz. Děkujeme!

O velbloudech obecně

Největší velbloud na světě: Může vážit přes 600 kilogramů, ti největší samci mají výjimečně tunu. Délka jeho těla je 3 metry, ocas měří půl metru, a výška v kohoutku je 180 až 230 cm. Oproti jednohrbému příbuznému je nejen větší, ale je také lépe přizpůsoben k životu v tvrdých podmínkách středoasijských stepí a polopouští, kde v zimě v noci mrzne a v létě je i přes 50 °C. Proto má velmi hustou zimní srst, která na krku, hrbech a končetinách vytváří dlouhou hřívu. Ta na jaře začne po trsech odpadávat, tkaže si návštěvníci často myslí, že je velbloud nemocný. Po vylínání jsou velbloudi téměř holí.

45 dní bez vody: Díky schopnosti udržovat v těle vodu dokáže přečkat dlouhé období bez pití – ve velkém horku týden, jinak až měsíc, s potravou až 45 dní. Drabaři však nezadržují vodu v hrbech (jak se někdy mylně uvádí), ale ve vystýlce žaludku. Jeho ledviny jsou schopné koncentrovat moč a snižovat tak ztrátu vody. V hrbech má tukové zásoby, které dokáže ve vodu přeměnit. Navíc v noci velbloud snižuje a přes den pomalu zvyšuje svou tělesnou teplotu (až o 7 °C), takže se nemusí potit, aby se ochladil. Jeho metabolismus překoná až 20% úbytek vody v těle (člověka při 12% čeká smrt). Vypít dokáže přes 100 litrů vody za 10 minut a dokáže pít i slanou vodu.

Speciální dovednosti: Díky dvoum prstům se neboří do písku a proti písečným bouřím má „zaviratelné“ nozdry a dlouhé řasy na očích. Při chůzi zvedá naráz nohy na stejné straně, patří proto mezi „mimochodníky“. Obvykle chodí pomalu a běhá rychlostí kolem 20 km/h. Při nebezpečí umi zrychlit až na 60.

Vlna, mléko…: Krom převážení lidí a zboží po poušti se chová pro velmi kvalitní vlnu a také pro mléko a maso. Sušený velbloudí trus se využívá jako palivo (ano, hoří).

Rodinný život: Velbloud žije v tlupách o 5 až 30 jedincích s dominantním samcem a několika samicemi s mláďaty. Říje nastává v lednu a únoru, samice je pak agresivnější a případně bojuje s ostatními samicemi ve skupině. Mláďata rodí po 12 až 14 měsících březosti jedno mládě (vzácně i dvě), které kojí 1 až 2 roky. Samičky jsou dospělé ve 4 letech, samci o rok či dva později. Drabař se dožívá 30 až 40 let.

Zeměpisné rozšíření: Velbloud dvouhrbý domácí se využívá ve střední Asii. Domestikovaný byl už před 4500 lety. Poslední divoce žijící stáda velbloudů jsou v poušti Gobi v Mongolsku a část populace se vyskytuje v severozápadní Číně. Od domácích se mírně geneticky liší a jedná se o odlišný poddruh. Velbloud dvouhrbý divoký patří mezi nejohroženější savce na světě.

Biotop: Stepi, kamenité pouště a polopouště

Potrava: Traviny, listí a jiné části rostlin