Přes den žije převážně v norách, které vyhloubili již živočichové před ním a žije typickým nočním životem (aktivní zejména v podvečer a v noci). Jeho obrannou strategií v případě ohrožení např. větší psovitou šelmou je výskok na zadní, přičemž začne prskat. Na rozdíl od jiných druhů lišek je korsak společenský a sdružuje se do skupinek, rodinných kolonií, žijících v jednom úkrytu.

Liška korsak dává přednost především masité stravě, hlavně drobným savcům, zejména hlodavcům (asi 90 %), případně ptákům, ale neodolá ani hmyzu, různým bobulím nebo ovoci. Žije v rodinných skupinách, které čítají několik jedinců. Její hustý kožich jí přizpůsobuje do chladného klimatu, ale dokáže žít také v teplých krajinách. Umí přežít i poměrně dlouhou dobu bez vody a dokáže takováto území, kde daleko není vodní plocha, obývat.

Korsaci se páří s počátkem roku, nejčastěji v lednu až v únoru, později už jen velice zřídka. Březost trvá 52–60 dní a samice rodí od 2 do 10 mláďat, ale nejčastěji se počet mladých pohybuje kolem pěti. Mláďata nejprve žijí v norách naprosto odkázaná na rodiče, poté se začínají pomalu osamostatňovat. Úmrtnost způsobuje především lov lidmi, případně predace ze strany lišky obecné.

Stav populace této šelmy není dobře prozkoumaný, ale i přesto je známo, že této lišce hrozba vyhubením zatím nehrozí.

Dožívá se 9 let, v lidské péči až 13 let.

Nepáchne tolik jako ostatní druhy lišek.